Chiesa di Santa Maria ad Nives (Santa Maria Vecchia)

Kostel Santa Maria ad Nives v Itálii dnes působí barokně, patří však k nejstarším posvátným místům města. Vznikl ve šestém či sedmém století za hradbami, které ho pohlily teprve později. Někteří badatelé v něm vidí dokonce první katedrálu. Oltář původně mířil k východnímu slunci a zdvihnete-li pohled k horním stěnám, spatříte slepé arkády podle vzoru ravennských bazilik. Vedle něj se tyčí osmiboká zvonice z devátého či desátého století, postavená z kamení, mezi nímž nechybí pravé římské zbytky.

Od roku 740 chrám drželi benediktini, po více než čtyřech stoletích mniši z Fonte Avellana, roku 1515 pak cisterciáci. Roku 1778 zázračný obraz Madony dell'Angelo odnesli do nového cisterciáckého kostela. Jeho kopie však dodnes trůní nad hlavním oltářem v monumentálním nástavci z polychromovaného mramoru. Roku 1655 začal Bartolomeo Sauli dlouhou přestavbu, která obrátila kostel naruby. Vchod dnes vede tam, kde stála apsida, a z jediné lodi vznikly tři. Uvnitř přesto zůstala stará díla: Madonu na trůnu mezi světci namaloval roku 1522 Gaspare Sacchi z Imoly, oltář se scénami ze života svatého Bernarda připisují Niccolò Paganellimu. Kaple z roku 1745 v pravé lodi pak ukazuje ukřižovaného Krista v okamžiku smrtelné úzkosti, na vrcholu pozdního baroka.

V zimě roku 1072 se cestou do poustevny Gamogna zastavil v klášterním hostinci teolog, kardinál a jeden z patronů města Petr Damiani. Cesta už nepokračovala dál: zemřel tam 22. února. Neoklasicistní kaple z roku 1858 od Girolama Contiho nese monochromní fresky jeho života a terakotovou sochu Filippa Galliho. Dva sloupy u vchodu jsou starší než celý kostel: africká mramorová brekcie, pozdně římská práce korunovaná byzantskými hlavicemi. Podle tradice ochraňuje Petr Damiani každého, kdo se jich dotkne. Stavba věže nemá obdobu: čtvercový základ s šikmými opěráky, osmiboký plášť kolem vnitřního válce a točitá rampa mezi zdmi. Roku 1944 sloužila jako pozorovatelna, dokud jí dělostřelectvo nesňalo vrchol. Po válce ji postavili znovu věrně podle původní podoby. Staré zvony roztavili pro válečný průmysl, dnešní odlili roku 1952 a největší váží 695 kilogramů. Z 51 metrů se otevírá jeden z nejvyšších výhledů na město.