Alter Friedhof

Alter Friedhof v Ulmu je zelený park se stinnými cestami, starými stromy a lavičkami. Ve trávě mezi nimi stojí náhrobky, některé i několik staletí staré. Přes tisíc let sloužilo místo o rozloze čtyř hektarů jako pohřebiště svobodného říšského města. V jižní části stál až do roku 1377 kostel Panny Marie, předchůdce ulmského dómu. Údajně ho postavili už kolem roku šest set.

Po reformaci zůstal ve městě jediným povoleným hřbitovem. Dělil se na vznešenější a prostší část, patricijské rodiny tu držely dědičné hroby. Roku 1634 se plocha rozšířila k severu, v devatenáctém století přibyly katolická a židovská část. Na jihozápadním rohu stojí evangelická hřbitovní kaple z roku 1870, kterou v novorománském stylu navrhl stavitel dómu Ferdinand Thrän. Přímo vedle židovské části v letech 1908 až 1910 vyrostla Pauluskirche, posádkový kostel se dvěma věžemi vyššími než padesát metrů. Prvního ledna roku 1899 město hřbitov pro pohřbívání uzavřelo. Za druhé světové války kaple vyhořela a hřbitov byl úplně zničen, teprve roku 1949 se plocha znovu otevřela jako park. Mezi lety 2011 a 2015 město areál obnovilo: opravilo zdi, konzervovalo náhrobky a vysadilo nové záhony s trvalkami.

Z původních náhrobků se dochovalo zhruba pět procent, celkem sto čtyřicet pět kamenů. U kaple stojí jednatřicet náhrobků z šestnáctého až osmnáctého století, poblíž Pauluskirche čtrnáct znovu vztyčených židovských kamenů. Historický chodník s čtyřiceti tabulemi vypráví o lidech, kteří tu našli poslední odpočinek. Mezi nimi jsou Conrad Dietrich Magirus, Philipp Jakob Wieland, Ferdinand von Steinbeis i členové rodiny Einsteinových. Jako kulturní památka je chráněn celý areál, včetně všeho, co připomíná jeho minulost. Najdete tu i hrobky, za kterými stojí rodinné tradice sahající až do středověku.