Michelson-Interferometer

Michelsonův interferometr stojí v Postupimi, německém městě s bohatou vědeckou minulostí. Jako úvodní zastávka otevírá dveře dalším příběhům místní vědy. Roku 1887 jej vynalezl Albert Abraham Michelson a stal se základním kamenem optické interferometrie. Dělič paprsků rozdělí světlo na dva svazky, zrcadla je vrátí zpět a vzniklý interferenční obrazec putuje do detektoru či kamery. Z drobných posunů světlých a tmavých pruhů odečtete vlastnosti světla i látek, s nimiž přichází do styku.

Přístroj se proslavil už roku 1887 v experimentu Michelsona a Morleyho. Cílem tohoto pokusu bylo zachytit pohyb Země skrz éter, prostředí, jež tehdy mělo nést světelné vlny. Výsledek vyšel nulový: vyvrátil éter a otevřel cestu Einsteinově teorii relativity. Přístroj pracuje s laserem i bílým světlem a měří nepatrné rozdíly v délce světelných drah. Zařízení dále pomáhá rozebírat světelná spektra ve spektrometrii s Fourierovou transformací a zkoušet optické součásti ve variantě Twyman-Green.

První přímé pozorování gravitačních vln zaznamenala roku 2015 observatoř LIGO, plným názvem Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory. Tímto měřením fyzika potvrdila zásadní předpověď obecné teorie relativity. Kdo si ho v Postupimi prohlédne, ocitne se před myšlenkou, jež hledala éter a nakonec zachytila gravitační vlny.