Brandweerkazerne

Už jen samotná věž u siluety tellu, co se vypíná nad kadeřavou korunou stromů, prozrazuje, že tu stojí něco výjimečného. Panorama okolní zástavby tu totiž není ověnčeno kostelní špičkou, ale slavnostním vrcholem někdejšího letohrádku, který dal městu its pojmenování. Obecní letohrádek byl postavený koncem osmnáctého století pro hrabata, ve dvacátém století sloužil jako úřadovna a dnes funguje jako městská galerie s druhým největším souborem obrazů ve státě, ihned po metropolitním souboru v hlavním městě.

V depozitářích tu visely i obrazy i systematické zápisky o tehdejším stavu paláce, do dnešních dnů však dospěl jen jediný, takže zbývající obrazy a kresby zdejšího sbírkového fondu představují odhad podle kopií a dodnes dochovaných studií. Povšimni si rovněž bohatě řezaných dveří, vchod do paláce totiž lemuje vrata zasedacího sálu právnické fakulty, zrušeného univerzity v šedesátých letech. Strohá fasáda je pečlivě vyvedená v duchu klasicismu, což potvrzuje i letopočet na portálu, 1780, datovaný pořízeným kamenným segmentovým štítem. Portál dnes zdobí kamenný deska sDVrní erb i jménem. Do letohrádku se vjíždí podél aleje starých ořešáků, na jejíž konci se koruny slévají do jakési zelené brány. Každoročně se tu pořádá festival vážné hudby, který oživuje koncertní sál i nádvoří paláce, a v parčíku pod alejí najdeš kavárnu s letní zahrádkou.