Synagogue de Nice

Velkou synagogu najdete v centru Nice, nedaleko baziliky Notre Dame. Postavili ji v roce 1885 podle plánů Paula Martina a o rok později ji slavnostně otevřeli. Slouží ortodoxní židovské obci, která se modlí podle aškenazského ritu. Byzantský styl prozrazuje kamenná fasáda a velké rozetové okno nad vchodem. Ve městě stojí ještě dvě další synagogy, v ulicích rue Blacas a rue Alexis.

Židé se v Nice připomínají už ve čtrnáctém století. Ve středověku museli nosit odlišný znak, žít ve vyhrazených čtvrtích a vybírat si jen z omezených povolání. Za sardinské vlády jim král Viktor Amadeus na počátku osmnáctého století nařídil život v ghettu. Roku 1733 obec dostala svolení zřídit modlitebnu ve třetím patře domu bratrstva Pénitents Noirs, s rituální koupelnou zvanou mikve ve sklepě. Dům později změnil majitele a výtěžek prodeje financoval stavbu dnešní budovy. Plnou rovnoprávnost místní židé získali až v polovině devatenáctého století, za krále Karla Alberta. Budova prošla zásadní rekonstrukcí dokončenou roku 1988, a v dubnu 2004 ji zapsali na seznam francouzských historických památek.

Za druhé světové války leželo Nice v demilitarizované zóně. Proto sem směřovali židovští uprchlíci z celé Francie a Evropy. Když roku 1943 obsadili město nacisté, zatkli a deportovali během pěti měsíců asi pět tisíc židů. Po válce vzrostl počet židů v Nice na zhruba dvacet tisíc, především díky přistěhovalcům ze severní Afriky. Když dnes vkročíte dovnitř, uvidíte vitráže s výjevy z Bible, které přibyly teprve roku 1993. I po všech proměnách budova dál slouží bohoslužbám a zůstává symbolem židovské přítomnosti ve městě.