Chapelle des Pénitents noirs

V historickém centru Mentonu narazíte na kostel Chapelle des Pénitents noirs, který začínal jako kapucínský klášter. Roku 1615 položili první kámen kníže Honoré II. Grimaldi a Laurent de Brindes, generál kapucínů z janovské provincie. Aby k němu lidé snáze docházeli, nechal Honoré II. roku 1618 otevřít novou ulici, dnešní rue de Bréa.

Kapucíni, větev františkánského řádu, klášter spravovali až do roku 1793. Svatý František z Assisi nepřipouštěl žádný přepych, a tak zůstalo průčelí prostou stěnou. Nad ní se přesto vypíná zvonice vysoká zhruba 35 metrů. V době francouzské revoluce konvent uzavřely tehdejší úřady. Budova pak střídala povolání: v letech 1861 až 1881 sloužila jako radnice, jindy jako kasárna a kaple jako sklad soli. Roku 1818 kapli převzalo bratrstvo černých kajícíků, Pénitents noirs. Ti roku 1875 nechali fasádu zcela přetvořit a do střední niky umístili sochu Panny Marie Milosrdné, dar princezny Karolíny, manželky prince Florestana.

Bratrstvo proslulo především procesí na Velký pátek, jednou z nejznámějších ceremonií v Mentonu. Členové nesou městem figuru mrtvého Krista, za světla pochodní a za doprovodu orchestru, který střídá slavnostní tóny s až veselými. Tato podívaná každoročně přivádí návštěvníky i z daleka. Říká se jim také mangeurs de limaces, žranti slimáků. V oktávu svátku Božího Těla se jejich členové účastní procese slimáků. Ta tradice dodnes pokračuje v nedaleké vesnici Gorbio.