Tempio della Vittoria

Kousek od milánské baziliky Sant'Ambrogio stojí osmiboký chrám z bílého mramoru z Mussa. Tempio della Vittoria tu vznikl jako pomník milánským vojákům, kteří padli v první světové válce. Bílý kámen ho řadí ke sloupům San Lorenzo a k dómu, stavbám staré milánské tradice. Místo má hlubší vrstvu: v raném křesťanství tu stál hřbitov mučedníků a padlí vojáci se tak řadí vedle nich.

Navrhl ho architekt Giovanni Muzio, na projektu se podíleli i Alberto Alpago Novello a Gio Ponti. Slavnostně ho otevřeli 4. listopadu 1928, přesně deset let po skončení války. Osm stěn směřuje k osmi milánským branám, po nichž vojáci z města odcházeli na frontu. Čtyři hlavní fasády nesou velké oblouky s reliéfy a sochami za každý rok války a se jmény velkých bitev. Mezi nikami stojí kamenné urny se zeminou z těchto bojišť. Čtyři vedlejší strany představují živly: zemi, vodu, oheň a vzduch. Menší obloukové niky na nich korunují klasické trojúhelné štíty. U vchodu vás přivítá bronzová socha od Adolfa Wildta: svatý Ambrož šlape sedm smrtelných hříchů.

Uvnitř památník neskončí: podzemní sakrárium na třech patrech rozšířil v roce 1973 Mario Baccini. Kdo sestoupí dolů, najde tam bronz s deseti tisíci jmény milánských vojáků a vedle nich i jejich ostatky.