Ubiermonument

Ubiermonument je bezbariérově přístupná římská stavba v Kolíně nad Rýnem, jejíž příběh sahá k samotným začátkům města. Začíná u germánského kmene Ubiů, který původně obývá pravý břeh Rýna. Kolem roku 20 př. n. l. je na levý břeh přesouvá římský vojevůdce Marcus Vipsanius Agrippa. Velké město ale hned nevzniká: Ubiové žijí zprvu ve vsích a teprve po Drusových taženích začíná růst jejich hlavní osada oppidum Ubiorum. Římané volí návrší bezpečné před záplavami, vedle dnes zaniklého ostrova v Rýně, a právě tu vyrůstá jádro budoucího města.

Krátce po založení osady stojí oltář Ara Ubiorum, který má sloužit jako centrum plánované provincie za Rýnem. V roce 9 n. l. u něj slouží germánský kněz Segimundus z Arminiova rodu. Mezi lety 9 a 30 n. l. je okolí vojenským pásmem se dvěma legiemi, I Germanica a XX Valeria Victrix. V letech 13 až 16 má ve městě hlavní stan Germanicus, jehož vojáci ho po smrti Augusta chtějí prohlásit císařem. Sám však zůstává věrný Tiberiovi a vojáky zklidňuje.

Zlom přichází v roce 50, kdy Agrippina mladší, zde narozená manželka císaře Claudia, vymůže osadě povýšení na římskou kolonii. Jako Colonia Claudia Ara Agrippinensium, zkráceně CCAA, získává město plná římská práva a rychle roste. Mezi lety 70 a 90 ho chrání hradba vysoká osm metrů a silná dva a půl metru, která uzavírá 96 hektarů. Pod císařem Domitianem se navíc stává hlavním městem provincie Germania Inferior. Ve druhém a třetím století tu žije zhruba dvacet tisíc lidí. Právě tady stojíte u kořenů, ze kterých se přes staletí vyvine dnešní Kolín nad Rýnem.