Batteria Vettor Pisani

U Ca' Savio, severovýchodně od benátské laguny, stojí pobřežní pevnost Batteria Vettor Pisani. Její stavba začala v roce 1912 jako součást sítě vojenských opevnění podél pobřeží Cavallino. Prožila obě světové války: nejprve jako dělostřelecká baterie, později jako protiletadlová pozice.

Původní výzbroj tvořilo šest houfnic ráže 280 milimetrů na půlkruhových platformách, vedle nich ještě protiletadlová pozice s kanonem ráže 76 milimetrů. Úzkorozchodná dráha spojovala baterii s prachárnou Ca' Vio a usnadňovala dopravu materiálu z Benátek přes lagunu. Za první světové války ji držela pátá rota prvního pevnostního dělostřeleckého pluku, součást obranné skupiny Pordelio pod majorem Nuccorinim. Za druhé světové války hlavní děla odstranili a baterie sloužila jako protiletadlová pozice se čtyřmi kanony ráže 76 milimetrů. Spolu s blízkou baterií Amalfi tehdy ostřelovala dvě britské korvety, které v okolí zahájily palbu. Po válce tu partyzáni našli šest děl ráže 90 milimetrů. Budova pak několik let sloužila civilním rodinám jako obydlí a v roce 1951 odstranili ochranný val směrem k moři.

Uvidíte jednopodlažní centrální objekt dlouhý přes osmdesát metrů, který lemují věže vysoké osm až devět metrů a křídla dlouhá zhruba třicet metrů. Hlavní blok je ze železobetonu, křídla mají i cihelné zdivo. Přední stranu chrání obvodová zeď s mnoha svislými střílnami pro obranu zblízka. Dnes areál slouží jako muzeum s expozicemi o první světové válce. Vystavují tady původní uniformy italských jednotek, plynové masky různých zemí i optické přístroje pro dělostřelectvo a topografii. Samostatné sekce připomínají válečné lékařství i restaurování budovy. Muzeum také mapuje síť zhruba dvou stovek opevnění podél pobřeží Cavallino-Treporti, od věží po prachárny. Kolejnice a pražce, nalezené přímo na místě, tvoří samostatnou instalaci. Mezi vzácnými exponáty nechybí ani azbestové rukavice, ve kterých obsluhovali plamenomety.