Franziskanerkirche zur unbefleckten Empfängnis

V Überlingenu na německém břehu Bodamského jezera narazíte na Františkánský kostel Neposkvrněného početí, druhý největší kostel ve městě. Vznikl jako součást kláštera, jehož bratři jsou ve městě doloženi už od roku 1259. Parcelu roku 1300 věnovala hraběnka Elisabeth von Königsegg a během čtyřiceti let vyrostla trojlodní bazilika, vysvěcená roku 1348 kostnickým biskupem. Mezi nejstarší umělecké díly patří socha Jana Křtitele a kříž, oba vznikly před rokem 1350.

Dnešní barokní tvář kostelu vytvořil počátkem 18. století stavitel Johann Michael Beer. Hlavní loď dostala klenbu, na níž Franz Ludwig Herrmann z Kostnice namaloval kupoli připomínající Florencii. Herrmannovu malbu doplňuje stuková výzdoba od umělce Bantle. Druhá vlna přestaveb přišla od roku 1754, kdy chór rozšířili a o fresky se postaral františkán Sebastian Schilling z Villingenu. Hlavní oltář z roku 1520, původně gotický, přestavěli v barokním duchu mezi lety 1754 a 1759. Ústřední postavou je Panna Marie šlapající na hada, vedle ní klečí teolog Duns Scotus. Mramorové sloupy nesou sochy svatého Vavřince a Štěpána, které vytvořili Joseph Anton Feuchtmayer a Franz Anton Dirr, malby dodal Gottfried Bernhard Göz. Stejní umělci stáli i za výzdobou poutního kostela Birnau. Oltáře z roku 1763 patří svatému Bonaventurovi a Janu Nepomuckému, boční lodě mají oltáře svatého Františka a Antonína Padovského. Na stěně lodi stojí oltář svatého Šebastiána z roku 1766 naproti oltáři pekařů. Pozornost si zaslouží i kazatelna z roku 1761 a varhanní skříň, kterou roku 1755 vytvořil Johann Georg Aichgasser.

Klášter zanikl roku 1808 v rámci sekularizace a objekty pak střídavě sloužily jako škola, kasárny, soud i vězení. Roku 1855 areál koupil špitál Svatého Ducha a tyto budovy dnes tvoří domov důchodců St. Franziskus. Samotný kostel hostí dodnes bohoslužby i různé akce. Že jde o žebravý řád, prozradí stavba už zvenčí: kostel nemá vysokou věž, jen malou vížku na střeše.