Kong Haakon VII

V Oslu, hlavním městě Norska, stojí bronzová socha krále Haakona VII., dílo sochaře Nilsa Aase. Odhalili ji roku 1972, přesně na sté výročí králova narození. Dnes patří k ústředním dílům norského poválečného sochařství.

U příležitosti jeho osmdesátých pátých narozenin vypsalo Oslo roku 1957 celostátní soutěž. Pomník měl být hotov ke stým narozeninám a přihlásilo se třiapadesát návrhů norských sochařů. Soutěž tehdy vyhrál ještě mladý rodák z Inderøy a šlo o jeho první velké dílo. Jeho návrh počítal s ocelovým kruhem za králem a nad ním, dvakrát vyšším než postava sama. Ten měl v úzké ulici dodat prostor, ale socha nakonec stanula na otevřeném náměstí. Kruh z plánů zmizel a postava dostala štíhlejší, vzpřímenější podobu.

Všimnete si mírného předklonu: panovník si pravou rukou přidržuje uniformní čepici na prsou. Pózu přitom Aas objevil při návštěvě cizího ateliéru, kde jej zaujala krása dlouhé šikmé tyče. Předklon a rozvířený plášť vyvolávají dojem, že panovník stojí v prudkém větru. Množí v tom vidí symbol královy houževnatosti z let druhé světové války. Figura měří čtyři a půl metru a žulový podstavek přesahuje v nejširším místě dva metry. Královský pohled pak míří odtud k pevnosti Akershus. Protaženou figuru někdo přirovnává k portrétu Igora Stravinského od Marina Mariniho a ke studiím Giacomettiho. Zajímavé je, že držení čepice neodpovídá vojenským předpisům, což sochař prý netušil. A kdyby to věděl, rozhodnutí by podle něj nejspíš stejně nezměnil.