Tiefburg

V heidelberské čtvrti Handschuhsheim stojí Tiefburg, zřícenina středověkého vodního hradu. Kdysi ho obklopoval dvanáct metrů široký příkop napájený vodou z potoka Mühlbach. Vchod stále vede po mostě přes bývalý příkop a u brány poznáte, kde se spouštěla padací mříž. Na severovýchodním nároží označuje zazděný otvor místo, kde do příkopu vtékala voda. Kusy původního zdiva najdete rozházené i na sousedních pozemcích. Čtyři obranné zdi, z nichž každá měří asi třicet metrů, vznikly už ve třináctém a čtrnáctém století. Pod bývalou obytnou věží se dochoval klenutý sklep pocházející z vrcholného středověku.

Kdy hrad přesně vznikl, neví nikdo, první záznamy ho ale připomínají už ve třináctém století. Hrad byl sídlem pánů z Handschuhsheimu a od roku 1624 ho více než tři staletí drželi Helmstatty. Renesanční přestavba mezi lety 1500 a 1600 mu dala dnešní tvář, erby z roku 1544 na balkonových zábradlích ji datují. Války sedmnáctého století hrad zpustošily: roku 1642 ho několikrát zapálili a roku 1674 už nebyl obyvatelný. Georg Adam Christoph von Helmstatt postavil kolem roku 1700 vedle ruiny panský dům se stájemi a stodolami. V letech 1911 až 1913 nechal Raban Graf von Helmstatt obytnou budovu znovu opravit, od roku 1921 v ní fungovala mládežnická ubytovna. Po jejím zániku roku 1951 zříceninu koupilo město Heidelberg, dnes se o ni stará spolek místní čtvrti. Restaurovaná budova hostí schůze i setkání, ukrývá místní historický archiv a dvůr slouží sousedským slavnostem.

K Tiefburgu se váže i příběh zakletého rytíře. Roku 1770 našel majitel Johann Ferdinand Joseph von Helmstatt za zdí kostru ve středověké zbroji. Podle pověsti měl rytíř milostný poměr s někým z jiného hradu, a tak ho zaživa zazděli. Zbroj putovala darem k generálovi a pak do mnichovského muzea, dnes je však nezvěstná. Od roku 1977 připomíná místo nálezu její kopie.