Frederik d. V mastekran

Mezi Zélandem a Amagerem leží u Kodaně skupina ostrovů spojených mosty, která se jmenuje Holmen. Na Nyholmu, jednom z nich, stojí jeřáb Frederik d. V mastekran. První kodaňský přístav založil dokonce sám král Erik Menved. Později však lodě přibývaly a rostly, takže starý přístav nestačil. Kristián IV. proto koncem sedmnáctého století nechal nový přístav vybudovat právě tady. Tato základna pak byla srdcem královského dánského námořnictva více než tři sta let. Mastekran z let 1748 až 1751 zvedal celé lodě svisle a spouštěl je do vody.

Tělo jeřábu tvoří prizmatická věž z masivního zdiva a výložník z mohutných dřevěných trámů. V barokním stylu ho navrhl nizozemsko-dánský architekt Philip de Lange. Ve Dánsku stvořil zámky, kostely i vojenské stavby. Severně od něj se tyčí Nyholms Hovedvagt, strážnice s hodinovou věží, dokončená roku 1745 opět podle de Lange. Vojáci se tam shromažďovali a vězni tam čekali. Východně od ní navazují kasárna Marinekasernen a věznice Holmens Arrest, místo méně příjemných vojenských záležitostí. Tři křídla kasáren vznikla mezi lety 1908 a 1910 podle návrhu Lauritse Valdemara Birkmanda. Mezi křídly leží malé náměstí s travnatým kruhem, jehož středem je pomník bitvy u Kodaně z 2. dubna 1801.

V nejsevernější části Nyholmu se dochovalo opevnění Batteriet Sixtus s hradbami a dělostřeleckými postaveními. Údajně odtud korunní princ Frederik sledoval průběh bitvy. Po ostrově najdete vyřezávané galionové figury z přídí starých lodí. Žena v bílém, která si stíní oči před sluncem, pochází z korvety Dagmar. Dagmar měřila 53 metrů, vytlačovala 1 222 tun a motor Baumgarten & Burmeister o 500 koňských silách ji ženul devíti uzly. Dvě další sochy žen se zlatými detaily, jedna s kyticí a druhá s dánskou vlajkou, o svém původu mlčí.