St. Elisabeth-Kirche

Na Invalidenstraße v berlínské Mitte stojí St. Elisabeth-Kirche. Je to největší ze čtyř předměstských kostelů, které navrhl Karl Friedrich Schinkel ve třicátých letech 19. století. Král Fridrich Vilém III. si od něj objednal prosté a levné stavby bez věží a zdobných průčelí. Výsledkem je jednolodní omítková stavba o dvou podlažích v Schinkelově antickém řeckém stylu. Měří 28 metrů do délky a 18 do šířky. K ulici vystupuje portikus se šesti dórskými sloupy a nápisem Des Herrn Wort bleibt in Ewigkeit.

Kostel postavili v letech 1832 až 1834 a slavnostně ho otevřeli 28. června 1835 za přítomnosti korunní princezny Alžběty. Měl pojmout dvanáct set lidí a uvnitř zněly varhany Karla Augusta Buchholze. Bez viditelné zvonice přesto dostal koncem 19. století tři zvony z lité oceli. Při spojeneckém náletu v březnu 1945 budovu zasáhly zápalné pumy a vyhořela. Spolu s ní shořely dvoupatrová dřevěná kruchta po třech stranách sálu i kasetový strop. Ruina pak desítky let chátrala, přestože se objevily plány na zjednodušenou obnovu. Teprve po znovusjednocení Berlína prošly v letech 1990 až 2001 rekonstrukcí stavba i okolní park.

Od té doby kostel neslouží bohoslužbám, ale hlavně kultuře. Sophiengemeinde ve spolupráci s kulturní správou senátu pořádá koncerty rané i současné hudby, divadlo, výstavy i experimentální projekty napříč žánry a formami. Původní varhany se nikdy nevrátily, nové se neplánují. Areál je bez bariér, takže se dovnitř dostanete i na vozíku. Přilehlý park, sám historická památka, nabízí klidné místo k zastavení.