Römische Ruine

V zahradě zámku Schönbrunn ve Vídni stojí pod zalesněnými svahy kopce Římská zřícenina, umělá ruina postavená roku 1778. Navrhl ji dvorní architekt Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg a původně se jí říkalo Ruina Kartága. Cílem bylo vytvořit malebný zahradní prvek, který harmonicky splývá s okolní krajinou.

Jádrem souboru je obdélníková vodní nádrž lemovaná bočními zdmi, jež imitují pozůstatky starobylé stavby, která se pomalu propadá do země. Uprostřed se nad vodou vypíná mohutný půlkruhový oblouk. Jeho rozlomený architráv i vlys zdobí reliéfy obětních nástrojů podle římských předloh. Postranní zdi vybíhají v pravém úhlu a kromě dalších reliéfů nesou i busty a klasizistické figury. Předlohou se stal antický chrám Vespasiána a Tita, jehož podobu kolem roku 1756 zachytil na rytině Giovanni Battista Piranesi. Kamenné dekorace vytvořili sochaři Beyer, Henrici a Franz Zächerle. Do ozdobných kompozic kolem stavby se navíc dostaly bloky ze zámku Neugebäude. Při pohledu do nádrže spatříte skupinu říčních bohů představujících Dunaj a Enns, kterou Wilhelm Beyer vytesal ze sterzinského mramoru. Za obloukem stoupá lesní průsek, původně terasovaný jako kaskáda, až k soše Hérkula zápasícího s trojhlavým Kerberem, strážcem vstupu do podsvětí. U Hérkulových nohou leží přemožená Hydra, mnohohlavý vodní had z pověstí.

Modu umělých ruin rozpoutala Anglie před polovinou 18. století, a do Vídně dorazila až o několik desetiletí později. Odkaz na vítězství Říma nad Kartágem přitom nebyl náhodný: Habsburkové pokládali svůj rod za legitimní následníky římského impéria. Roku 1832 ji zvěčnil na plátně malíř Ferdinand Georg Waldmüller.