Chapelle de la Miséricorde

Uprostřed starého Nice vás zastaví žlutá fasáda, jež ladí s barvami okolních domů. Patří katolické kapli Chapelle de la Miséricorde, která vyrostla mezi lety 1747 a 1770 na místě dřívějších solních skladů sardinského krále. Stavbu si objednal řád theatinů a návrh vytvořil turínský architekt Bernardo Antonio Vittone, který pracoval ve stylu piemontského baroka.

Uspořádání je netradiční: kostel leží pod konventem, takže oba celky stojí na sobě. Hranici mezi nimi prozradí kulatá okna zvaná okuly. Uvnitř má hlavní loď tvar elipsy a čtyři boční kaple se řadí kolem ní, rovněž elipsovitě. Křivky, zlato a štuky stoupají až ke klenbě kopule, kde freska na modrém pozadí navodí dojem, že stojíte pod širým nebem. V sakristii se dochovaly dvě rané Madony milosrdenství, jedna od J. Mirhaleta a druhá připisovaná Louisu Bréovi. Misál z roku 1442, který uchovává knihovna Romain-Gary, zase zůstává jediným známým exemplářem své doby v diecézi v Nice.

Když v roce 1980 poblíž vyrostlo podzemní parkoviště, objevily se ve zdech trhliny, které stavbu ohrozily. Restaurátoři proto mezi lety 2002 a 2003 zpevnili konstrukci mikropiloty. V roce 2009 pak přišla řada na fasády, střechy, litinové sochy, trompe-l'œilové malby, dřevěné prvky i okna. Památkově chráněná je kaple od 30. května 1921. Pohled zeshora nabízí schodiště na Cours Saleya naproti: odkryje celou stavbu i její místo mezi starými domy.