Peterskirche

Peterskirche stojí v heidelberské staré části jako její nejstarší kostel a existoval už dřív, než město oficiálně vzniklo. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1196, kdy tu působil farář jménem Konrad. Když Heidelberg roku 1225 založili jako město, kostel zůstal za hradbami, protože tehdejší město bylo mnohem menší. Stavbu založilo knížecí biskupství ve Wormsu, které tehdy vlastnilo půdu budoucího města, a svatého Petra má za patrona i tamní dóm.

Zpočátku sloužil jako hlavní farní kostel města, dokud tuto roli ve čtrnáctém století nepřevzala nová Heiliggeistkirche. Kolem roku 1400 se stal vlastnickým kostelem Univerzity Heidelberg a podléhal místo místního biskupa přímo papeži. Tato vazba vydržela až do reformace, kdy se kostel stal protestantským. Oficiálním univerzitním kostelem Heidelbergu je od roku 1896. Dnes už nikdo neví, jak původní stavba vypadala. Mezi lety 1485 a 1496 ji přestavěli pozdně goticky a výrazně rozšířili. Základní kámen položil kancléř kurfiřtské Falce Alexander Bellendörfer, jehož epitaf zůstal v interiéru dodnes. Při zpustošení Heidelbergu roku 1689 a 1693 kostel vyhořel, z věže zůstal jen pahýl. Interiér vznikl znovu jako jeden velký barokní sál. Přestavba z let 1864 až 1870 pod vedením Ludwiga Franck-Marpergera mu dala dnešní trojlodní novogotickou halu. Středověký původ si uchovaly jen chór, stará sakristie a univerzitní kaple. Roku 1883 u kostela zasadili Lutherův dub k čtyřstému výročí Martina Luthera a věž přestavěli podle vzoru münsteru ve Freiburgu.

Kostel vlastní Evangelický spolek pro péči o Schönau, do žádné běžné farnosti nepatří a slouží heidelberské univerzitě. V neděli a o svátcích tu probíhají evangelické univerzitní bohoslužby, koncerty, veřejné diskuse Peterskirchendialog a v semestru krátké přednášky Academic Lunchbreak. Na zdech najdete zhruba 150 epitafů profesorů a kurfiřtských dvořanů, mezi pohřbenými byl i zakládající rektor Marsilius z Inghenu. Při obnově let 2004 a 2005 dostal kostel nový oltář, kazatelnu, křtitelnici a volně stojící kříž Matthiasa Edera. Mezi lety 2006 a 2012 tu vznikl cyklus devíti vitráží od Johannese Schreitera s tématy jako vzkříšení, mír nebo nebeský Jeruzalém.