Krautturm

Krautturm stojí na jihovýchodní straně heidelberského zámku a patří k jeho opevnění. Byla to první hlavní věž a součást obranného systému. Zdivo měří v nejsilnějších místech až 6,5 metru. Dnes tu stojí zhruba 33 metrů vysoká ruina.

Věž vznikla jako obranná stavba a kurfiřt Ludvík V. ji nechal zesílit. Za jeho vlády, mezi lety 1508 a 1544, dostala zvlášť silné klenby. Střílny a otvory pro odvod kouře dodnes dokládají funkci dělostřelecké věže. Nejnižší patro sloužilo jako sklad střelného prachu. Roku 1610 ji zvýšili z 28 metrů na 42,5 metru. Nejtěžší ránu jí zasadila válka o falcké dědictví, jež probíhala v letech 1688 až 1697. Francouzské jednotky se roku 1689 poprvé pokusily věž odpálit, avšak bez úspěchu. O čtyři roky později výbuch odtrhl asi třetinu zdiva, jež se zřítilo do hradního příkopu. Malta mezi kvádry byla přitom tvrdší než červený pískovec. Zeď se proto nerozpadla na střepy, ale rozpůlila a sesunula jako jeden celek.

Ruina přitahuje malíře i fotografy už od 18. století. Johann Wolfgang von Goethe se na Heidelberg vracel několikrát. Roku 1779 strávil s vévodou Karlem Augustem odpoledne na zámku a zničenou stavbu načrtl z mostu přes příkop. Jeho skica je nejstarším známým vyobrazením zničené věže. Rozpůlená stěna a sut' v příkopu tvoří jeden z nejznámějších obrazů areálu.