Torre de Portopí

Na břehu palmské zátoky na Mallorce, dnes v areálu námořní základny, stojí věž, která slouží mořeplavcům už přes sedm set let. Torre de Portopí vznikla ve třináctém století jako středověká obranná stavba a patří k nejstarším stále fungujícím majákům na světě. Úlohu majáku převzala oficiálně roku 1600, signály lodím ale posílala už o dvě století dříve.

Palma si tohle místo vybrala už v římských dobách: tehdy tu stál nejdůležitější přístav města. Vchod do něj střežily dvě středověké věže, Portopí a Peraires, jediné pobřežní věže Palmy, které měly na starosti obranu i signalizaci. V nebezpečí se mezi nimi mohl napnout obří řetěz, jenž lodím znemožnil vplout dovnitř. Sousední Peraires má v patě pozůstatky z římské doby, takže středověká stavba tu vyrůstala na mnohem starších základech. Samotná věž je zároveň nejstarším španělským majákem, který si od postavení podržel prakticky nezměněnou podobu. Stát ji proto chrání jako národní památku.

Přístup k ní dnes není samozřejmostí: návštěva vyžaduje povolení a domluvu s úřady, které spravují přístav i základnu. Nejblíž se k ní dostanete po moři, třeba z paluby lodi, která míří do zátoky. Uvnitř věže zase čeká muzeum s jednou z nejdůležitějších sbírek majákových čoček na světě. Velké skleněné prvky v nich zaostřují paprsek tak, aby ho posádka lodi uviděla i z dálky. Sbírka přitom ukazuje, jak se majáková technika měnila po staletí. Hned vedle stojí pevnost Castell de Sant Carles ze sedmnáctého století, dnes vojenské muzeum. Podél břehu se pak táhne skalnatý Caló des Grells, kde se podle mořských proudů objevuje hrubý písek i čirá voda.