Fort aan de Klop

Fort aan de Klop stojí u řeky Vecht v Utrechtu a měl chránit město jako součást Nové holandské vodní linie. Pevnost vznikla v letech 1816 až 1821 jako uzavřené obdélné zemní dílo, hlídající cesty podél řeky a hrází. Místo sloužilo obraně už dřív: roku 1629 tu stála hliněná šance proti Španělům a roku 1787 val proti Francouzům. Most přes tuto část Vechtu tehdy nevedl, takže cestující překračovali řeku trajektem z hostince de Clophaemer.

Uprostřed fortu vyrostla v padesátých letech devatenáctého století kulatá cihlová strážnice odolná proti bombám. Má sklep, přízemí, střechu s vyhlídkou a signalizačním stanovištěm a příkop se zvedacím mostem u vchodu. V letech 1877, 1898 a 1914 přibyly tři dřevěné haly pro dělostřelectvo a skladování, doplněné plechovou halou z jiného fortu. Do stavu obrany se fort dostal třikrát, poprvé roku 1870 za prusko-francouzské války. Roku 1914 sloužil jako sklad a ošetřovna, naposledy pak v roce 1939. Za druhé světové války tu německá armáda uskladňovala munici. Až zhruba do roku 1980 tu ministerstvo obrany provozovalo sklad a dílnu, potom tu firma cvičila policejní psy. Devět částí fortu, mezi nimi dům správce u vchodu, je chráněno jako národní památky. Evropský projekt Crossing the Lines pomohl obnovit strážnici i dřevěné haly, a v červenci 2007 se fort otevřel veřejnosti. Celá linie je od roku 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO.

Dnes areál nabízí nocleh v kempu i hostinci, čajovnu, ubytování pro skupiny v historických halách a prostor pro oslavy i schůze. Místo působí jako zelená oáza s velkou terasou a kuchyní, která vaří co nejvíc z místních surovin. Po areálu se procházejí i zvířata, například vietnamská prasátka. Fort navíc leží na pěší trase Waterliniepad, která sleduje obrannou linii. Areál zvládnou i lidé s omezenou pohyblivostí a asistenční psi jsou vítáni. A mezi valy se dodnes dochovaly i původní skupinové úkryty z roku 1940.