Palais de la Préfecture, ancien palais des rois de Sardaigne

V Nice stojí Palais de la Préfecture, kdysi palác sardinských králů, sídlo prefektury departementu Alpes-Maritimes. Stavba z omítaného kamene má okna rámovaná sloupy. Po obléhání z roku 1543 savojští vévodové opustili starý hrad a rozhodli se postavit novou rezidenci v dolní části města. Roku 1559 tu poprvé bydlel vévoda Emanuel Filibert, tehdy ještě v domě Melchiora Maletta. Stavbu vlastního paláce zahájili roku 1571 Cesare Ponsello a jeho otec Domenico. Velkou část zednických prací odvedli dělníci z Janova. Již roku 1573 měl palác kuchyně a sedm komnat a Antonio Giordano u něj založil zahradu.

Palác rostl dál: Karel Emanuel I. zahájil přestavbu slavnostně otevřenou roku 1613, byť tehdy ještě nebyla hotová. Roku 1675 tvořila palác tři křídla ve tvaru U kolem nádvoří otevřeného do zahrady. Roku 1792 palác poškodily francouzské oddíly a sedm let pak sloužil jako vojenská nemocnice. Po obnovení sardinské vlády roku 1814 Viktor Emanuel I. budovu povýšil na královskou rezidenci. Jean-Antoine Scoffier mezi lety 1818 a 1825 sjednotil fasádu a přestavěl vestibul s velkým schodištěm. Z původního paláce zbyly jen toto schodiště a průjezd pro kočáry. Dne 14. června 1860 tu proběhlo oficiální předání hrabství Nice Francii.

Přestavby mezi lety 1862 a 1910 přizpůsobily budovu správním i reprezentačním funkcím. Roku 1892 zmizel bývalý dominikánský klášter a uvolnil místo pro přístavbu i pro nedaleký justiční palác. Slavnostní sál navrhl Auguste Dieudé-Défly a mezi lety 1892 a 1896 ho dokončil Lucien Barbet. Barbet potom v letech 1905 až 1908 přestavěl východní křídlo a vytvořil galerii Julese Chéreta. Její plátna z let 1906 až 1908 zachycují městské slavnosti a karneval. Palác zůstává rezidencí prefekta i předsedy departmentální rady. Jídelnu vyzdobili v letech 1958 a 1959 benátským stylem. V únoru 2001 v ní ministři zahraničí Evropské unie podepsali Smlouvu z Nice.