Villa Lysis/Fersen

Vila Lysis stojí na Capri a v roce 1905 ji vybudoval francouzský průmyslník a básník Jacques d'Adelswärd-Fersen. Stavba mísí secesi s neoklasicismem do podoby, kterou popisují jako neoklasickou dekadenci. Fersen ji věnoval, jak sám napsal, mládí lásky, a nad vstupním schodištěm stojí latinská věta AMORI ET DOLORI SACRVM. Věta znamená svatyni lásky a bolesti a vystihuje pohled svého zakladatele na svět.

Fersen utekl před francouzským skandálem až na Capri a roku 1904 si koupil rozlehlý pozemek. Kdo vilu projektoval, zůstává záhadou: dřívější úvahy o Édouardovi Chimotovi vyvrátily dopisy mezi oběma muži. Zahrady podle návrhu Mimi Ruggiero nesou vavřín a myrtu jako poctu Venuši. Opiovou závislost si Fersen přinesl z cesty na Cejlon, kterou podnikl, když se vila stavěla. V roce 1923 ukončil život předávkováním kokainem a dům přešel na sestru Germaine. Po roce 1934 ustala údržba a v osmdesátých letech zbyly jen trosky. Roku 1989 ji italské ministerstvo pro kulturní dědictví prohlásilo za historickou památku a v devadesátých letech se rozeběhla obnova. Stuky obnovil Antonio Senesi, jehož dědeček kdysi pracoval na původní vile, a roku 2001 vilu koupila obec Capri.

Uvnitř stoupá mramorové schodiště s kovaným zábradlím do patra s ložnicemi, terasami a jídelnou. Fersenův vlastní pokoj nahoře hledí na východ, na Neapolský záliv a Monte Tiberio. Salon v přízemí zdobí modrá majolika a bílé keramické obklady. V suterénu stojí čínský pokoj, kdysi určený pro kouření opia. Za portikem s iónskými sloupy se rozkládá zahrada o dvanácti tisících metrů čtverečních. Kousek odtud leží ruiny Villy Jovis, jedné ze dvanácti vill, které si na ostrově postavil císař Tiberius. Roger Peyrefitte proměnil Fersenova léta s Nino Cesarinim v román. Vila slouží návštěvníkům a občas hostí fotografické výstavy a kulturní akce. Fersen odpočívá na hřbitově pro nekřesťany a v pozadí se tyčí Venuv i jeho vila.