Glorieta de la Transsexual Sonia

V barcelonském parku Ciutadella, přímo před monumentální kaskádou, stojí hudební pavilon Glorieta de la Transsexual Sonia. Roku 1884 ho postavil Antoni Maria Gallissà jako pódium pro městskou kapelu. Stavba z konce devatenáctého století míchá kámen, železo a dřevo, a její kulatý základ nese vypouklou lavičku krytou trencadísem. Trencadís, mozaika z rozbitých kachlí, patří k poznávacím znamením katalánského modernismu. Lavičku dělí sedm polí s pilastry korunovanými koulemi, osmé pole skrývá schody na pódium. To obepíná kované zábradlí a osm sloupů nese osmiúhelnou střechu s malou kupolí.

Do dějin místa patří především Sonia Rescalvo Zafra, transgender žena narozená roku 1956 v Cuence, která jako mladá odešla do Barcelony. Léta vystupovala jako varietní umělkyně v divadle Arnau na Avinguda Paral·lel. Když scéna varieté pohasla, žila a vydělávala si přímo v parku. Časně ráno 6. října 1991 ji tam, když spala vedle přítelkyně Doris, napadla skupina šesti neonacistických skinheadů. Sonia útok nepřežila, Doris ano, a téže noci napadli útočníci jinde v parku i bezdomovce. Její smrt se považuje za první známý případ, kdy byl ve Španělsku člověk zabit proto, že byl transgender. Roku 1993 umístila na místě pamětní desku organizace Coordinadora de Frentes de Liberación Homosexual del Estado Español. Roku 2011 přibyl pomník gayům, lesbičkám a trans lidem postiženým represí. Roku 2013 glorieta, do té doby známá jako Glorieta dels Músics, převzala Soniino jméno. Barcelona se tím stala prvním evropským městem, které věnovalo veřejný prostor trans osobě.

Každý rok se tu, zvlášť kolem výročí její smrti, konají shromáždění s proslovy a uměleckými vystoupeními. Na pavilonu najdete stuhy a vzkazy podpory, občas tu proběhnou i workshopy pro děti, třeba tvoření náramků nebo povídání o genderové identitě. Mezi mozaikou lavičky a kupolí se tak setkávají dva příběhy, pavilon z roku 1884 a pamětní místo z říjnové noci 1991.