วัดราชประดิษฐสถิตมหาสีมารามราชวรวิหาร

Wat Ratchapradit Sathitmahasimaram Ratchaworawihan je buddhistický chrám v thajském Bangkoku, v obvodu Phra Nakhon. Od roku 1915 má postavení královského kláštera první třídy a patří ke směru Dhammayuttika. Pod dnešním areálem se dříve rozkládala kávová plantáž, kterou si vyhradil král Nangklao, Ráma III. Jeho nástupce Mongkut, Ráma IV., se rozhodl místo přeměnit na chrám. Spolu s Wat Mahathat a Wat Ratchaburana tak doplňuje trojici hlavních chrámů, které odkazují na starou metropoli Ayutthaya.

Půda u kanálu byla měkká, takže král nechal základy hlavní ordinační síně zasypat džbány od česneku z veřejného představení. Stavba začala v roce 1864 a skončila už za sedm měsíců. Zmíněná ordinační síň je zároveň srdcem areálu: nese jméno Phra Viharn Luang a plní i roli viháry. Budovu kryjí šedé mramorové dlaždice, a štít zdobí zlatá královská koruna, emblém krále Mongkuta. Uvnitř uvidíte nástěnné malby z doby krále Čulalongkorna, které zobrazují královské slavnosti roku měsíc po měsíci. Hlavní socha Buddhy je kopií Phra Phuttha Sihing, a přímo pod ní odpočívá popel krále Mongkuta. Naproti soše malba zachycuje samotného krále, jak v roce 1868 sleduje sluneční zatmění.

Za hlavní budovou se zvedá Pasana Chedi, mohutná stúpa ve srílanském stylu. Kryje ji tentýž šedý mramor, a stavitelem byl opět král Mongkut. Kolem hlavních staveb se řadí menší stúpy s relikviemi mnichů. Je mezi nimi i první opat Sa Pussadeva, kterého Mongkut jmenoval a který se za Čulalongkorna stal nejvyšším patriarchou. Vznikly ale až na počátku dvacátého století za krále Vajiravudha, Rámy VI. Po stranách hlavní budovy stojí dvě bílé svatyně s prangovými věžemi, zvané prasat. Východní Ho Trai slouží jako knihovna posvátných textů, západní Ho Phra Chom zase ukrývá sochu Mongkuta v životní velikosti z pozlaceného bronzu.