Altmannsdorfer Pfarrkirche St. Oswald

Altmannsdorfer Pfarrkirche St. Oswald je římskokatolický farní kostel ve dvanáctém vídeňském městském okrese Meidling. Stojí v historickém středu Altmannsdorfu, přímo uprostřed trojúhelníkového náměstí Khleslplatz. Dějiny místa sahají do roku 1290, kdy se v malé vsi jižně od Vídně poprvé připomíná Oswaldova kaple. Roku 1444 statek s kaplí, panským domem a poli zdědili bosí auguštiáni z Landstraße. Kaple zanikla během obou tureckých obležení Vídně, pokaždé ji však znovu vybudovali. Roku 1783 se kostel osamostatnil od atzgersdorfské farnosti a o rok později vznikl místní hřbitov.

Roku 1818 celé panství koupil Johann Baptist Hoffmann, jenž novostavbu zpočátku financovat nechtěl. Ustoupil až po významné výhře v tzv. varšavské loterii. Podmínkou mu však byla samostatná empora pro sebe a rodinu, aby neseděl vedle místních cihelných dělníků. Roku 1838 starý kostel strhli a nový postavili mírně severovýchodně od původního místa. Architektem byl Franz Lößl, stavitelem Wenzel Hornek, první starosta Altmannsdorfu. Nová budova stojí v severojižní ose, o 90 stupňů otočená oproti předchůdci. Je jednolodní s přímým závěrem a věž se vypíná nad severním průčelím. V nikách vedle vchodu najdete sochy svatého Jana Křtitele a svaté Anny s dítětem. Odkazují na donátory Jana a Annu, jejichž jména nesou písmena latinského chronogramu nad portálem, jež dají v římských číslicích rok 1838.

Uvnitř čekají nazarénské obrazy předních rakouských malířů první poloviny devatenáctého století. Na hlavním oltáři Ranftl zachytil roku 1834 svatého Oswalda před rozhodující bitvou s Cadwallonem. Nad oltářem září Kupelwieserova vitráž Nejsvětější Trojice a křtitelnici s dvojicí klečících andělů vytesal Johann Nepomuk Schaller. Führichův obraz Jana Křtitele na poušti zdobí levý oltář a na pravém visí Steinleova svatá Anna. Před kostelem se tyčí nadživotní kamenná socha svatého Augustina z roku 1723. Připomíná dávné vlastnictví auguštiánů, původně ji však navrhli jako kašnu. Pod náměstím proudí vodní žíly, jež v devatenáctém století natolik oslabily, že kašna nefungovala ani s pumpou. Zbytky vody odvádí kanál, díky němuž zůstávají kostel i socha suché.