Puerta de la Macarena

Puerta de la Macarena stojí na severu Sevilly a tvoří nejsevernější vstup do bývalého opevnění města. Z původních městských bran se dochovaly jen tři: kromě ní ještě Postigo del Aceite a Puerta de Córdoba. Právě tato brána je ze všech tří největší. Naproti ní se tyčí bazilika La Macarena, kde se uchovává obraz Panny Marie Esperanza Macarena, ústřední postavy sevillského svatého týdne. Od brány vede úsek hradeb k Puerta de Córdoba a podél něj se uchovalo sedm věží. Poblíž stojí i andaluský parlament v bývalé nemocnici de las Cinco Llagas.

Brána vznikla ve dvanáctém století za sultána Aliho ibn Yusufa, jehož stavitelé zdvojnásobili plochu uvnitř hradeb. Opevnění samotné sahá k době Julia Caesara, který je nechal vybudovat namísto dřívější kartáginské obrany. Přestavba z let 1723 až 1795 vystřídala islámské stavební prvky klasicistním stylem. Závěrečnou fázi přestavby roku 1795 dotáhl architekt José Chamorro. Po staletí tudy slavnostně vstupovali monarchové, kteří do Sevilly přijížděli poprvé: u brány stál oltář a čekaly městské klíče. Isabela Kastilská při svém vjezdu roku 1477 přísahala na stříbrném oltáři, že zachová výsady Sevilly. Tudy prošel roku 1327 Alfons XI. Kastilský, roku 1526 Karel V. s Isabelou Portugalskou a roku 1624 Filip IV. Brána viděla i temnější chvíle: za moru roku 1646 se před ní rozkládal hřbitov.

Vrchol brány zdobí keramický oltářní obraz malíře Manuela Rodrígueze, který znázorňuje právě tuto Pannu Marii. Roku 1923 jej slavnostně odhalila infantka Maria de la Esperanza. Od roku 1985 mají hradby včetně této brány status Bien de Interés Cultural, ochranu vyhrazenou kulturně významným místům Španělska. Když město po roce 1868 hradby postupně strhlo, brána zůstala stát jako jedna z mála viditelných stop. Jméno Macarena nejspíš pochází z arabštiny: mohlo odkazovat na šlechtičnu sídlící poblíž nebo na osadu qaryat Maqrana.