Monumento alle Medaglie d'Oro Sanremesi

V italském Sanremu na pobřeží uvidíte památník Monumento alle Medaglie d'Oro Sanremesi, věnovaný občanům města vyznamenaným zlatou medailí za vojenskou statečnost. Zvláštní místo v něm mají ti, kdo přišli o život v první světové válce. Bronzová skupina měří zhruba šest metrů a stojí na trapezovém podstavci se čtyřmi schody. Zobrazuje okřídlenou bohyni Vítězství na vzpínajícím se koni s mečem a s vojevůdci u nohou. Po všech čtyřech stranách se vine liktořský svazek, který přechází v pyramidu a nese samotnou plastiku. Na přední straně je věnování padlým, na ostatních jména osvobozených měst: Trentu, Terstu a Říma.

Myšlenka na pomník se zrodila v lednu 1921, kdy Národní sdružení válečných poškozenců a invalidů pod vedením Alda Raviny ustavilo výbor. Připojila se i královna Markéta, jež zařídila bronz za sníženou cenu od státních drah. Finance pak doplnila loterie, jejímž hlavním výhrem byl automobil Fiat. Sochař Vincenzo Pasquali vytvořil původní dílo z bronzu. V červnu 1923 už byla většina prací hotova. Starosta s činovníky poté vyjel do Říma pozvat krále Viktora Emanuela III. Slavnostní den nastal 12. listopadu 1923: došlo na vojenskou přehlídku, hudbu a požehnání biskupa, mezi hosty nechyběl panovník ani princ. Po slavnosti si král prohlédl i další významná místa města.

Když za druhé světové války chyběl kov na zbraně, sňali původní bronz a odvezli jej ke sběru kovů. Jeho osud zůstává záhadou: někdy se mluví o tavení, jindy o zapomenutém městském skladu. Mnoho let potom stál památník bez své sochy. Teprve 2. června 2018, u příležitosti Festa della Repubblica, se na podstavec vrátila plastika. Kopii umožnil dar Elsy Ausendy a jejího zesnulého manžela Renata Carla. Carlo, který válkou prošel jako voják, chtěl tak uctít své padlé spolubojovníky. Novou skupinu vytvořil umělec Domenico Sepe po pečlivém studiu původního modelu uschovaného v městském muzeu. Každý rok se tu konají vzpomínkové slavnosti za držitele zlaté medaile i za všechny, kdo položili život za vlast. Pro řadu sanremských rodin je to přitom kus vlastní rodinné historie.