Sankt Johann

Přímo před vámi, v Německu vedle mohutné katedrály, stojí kolegiátní kostel Sankt Johann s žlutošedou fasádou a sochou Jana Křtitele na štítu. Místo je ale starší, než naznačují současné zdi. Původně na tomto místě stálo baptisterium staré katedrály. V roce 845 se zde pokřtilo čtrnáct českých knížat, na což dodnes upozorňuje pamětní deska na severní zdi.

Ve 14. století dostal kostel novou gotickou stavbu, kterou od 18. století vystřídala barokní přestavba. Vnitřek se změnil v jeden jasný, jednotný sál, do něhož dnes proudí světlo vysokými okny. Po ničivém požáru roku 1887 prošel interiér neobarokní proměnou, kterou určuje valená klenba s prostými štukovými rámy. Pod západní kruchtou s varhanami leží hrobka kanovníků z roku 1769. Stavbu korunuje znovu postavená čtverhranná věž s barokní lucernou a zlatou Madonou.

I dnes je to místo ticha, modlitby a setkávání, kam může kdokoli na chvíli zastavit. Pozornost upoutají i drobnosti: znak papeže Urbana III. nad hlavním portálem a středověké zdivo na severní straně. Na povrchu sochy na štítu se občas zachytí slunce a na okamžik ji rozzáří. A nad tím vším denně zaznívá z věže zvonkohra, která umí 84 melodií.