Palazzo Serbelloni

Před vámi stojí na milánské Corso Venezia Palazzo Serbelloni, jeden z prvních patricijských paláců v okolí. Ulice se na přelomu osmnáctého a devatenáctého století měnila z předměstské silnice v elegantní cestu pro kočáry. Palác stál přitom v samotném centru celé přeměny.

Palác vzešel z domu ze sedmnáctého století, u nějž stály i starší, středověké stavby. Simone Cantoni mu vtiskl neoklasickou tvář, hotovou roku 1793. Dominantou průčelí je lodžie s mohutným tympanonem. Štukové basreliéfy od Francesca Carabelliho na ní zachycují scény ze života Fridricha Barbarossy. Z ulice spatříte i atrium s freskami trompe l'oeil, jež vytvářejí iluzi trojrozměrnosti. Válečné bombardování zničilo monumentální schodiště i plesový sál.

Rod Serbelloniů tu sídlil a jeho salony navštěvovali milánští osvícenci jako Pietro Verri či Giuseppe Parini. Salony se později proslavily přepychovými bály a slavnými hosty. Pamětní deska na fasádě připomíná Napoleona, knížete Metternicha i Vittoria Emanuela II. Rozlehlá zahrada se kdysi táhla až k dnešnímu Corso Monforte. Roku 1890 ji částečně rozdělili kvůli Ústavu pro slepé a na počátku dvacátého století ji protaly nové ulice.